22 / 68
200
Ces Urol 2016; 20(3): 195–203
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
statického rozsevu. Výskyt germinálních tumorů
a odpověď na jejich léčbu se neliší od běžné po‑
pulace (8). Skvamózní karcinom penisu (asociovaný
s HPV) se může vyskytovat častěji u HIV-pozitivních
pacientů v hluboké imunosupresi (23).
UROLITIÁZA
Zvýšený výskyt urolitiázy je popisován u HIV-pozi‑
tivních pacientů léčených proteázovými inhibitory
(PI), což je jedna skupina antiretrovirotik. Mechaniz‑
mem vzniku urolitiázy je v tomto případě krysta‑
lizace PI v močových cestách. Nejvyšší riziko krys‑
talizace je uváděno u indinaviru (5–25 % léčených
pacientů), vyskytuje se však i při léčbě ostatními PI
(indinavir, lopinavir, atazanavir, amprinavir a nelfina‑
vir). Indinavirová litiáza je radiolucentní a není tedy
patrná na rentgenových či CT snímcích. Urátová
litiáza se může vyskytnout u HIV pozitivních paci‑
entů léčených chemoterapií pro tumory, zejména
lymfomy. Urátová litiáza vzniká v této situaci rozpa‑
dem tumoru s uvolněním intracelulárních purinů
a následnou metabolickou přeměnou na kyselinu
močovou (8, 28).
CHIRURGICKÝ VÝKON
U HIV-POZITIVNÍHO PACIENTA
Riziko profesionální nákazy virem HIV po perku‑
tánním poranění dutou jehlou je přibližně 0,3 %,
při poranění šicí jehlou či jiným ostrým nástrojem
při operaci 0,03 % a v případě zasažení sliznice
krví 0,09 % (29, 30). Krev pacienta je nejvíce infekč‑
ní. Je však nutné počítat i s infekciozitou ostatních
tělesných tekutin, jsou-li kontaminovány krví (29).
Urologové se budou stále častěji setkávat s HIV
pozitivními pacienty s dobře kontrolovanou HIV
infekcí, kteří budou potřebovat operační výkon
pro nemoci běžné populace (8). Riziko profesio‑
nální nákazy od těchto pacientů je nižší ve srov‑
nání s neléčenými pacienty, není však nulové.
Základní metodou ochrany lékaře při operačním
výkonu je (kromě běžných opatření) užití obličejo‑
vého štítu. Je prokázáno, že při operačním výkonu
dochází k vytvoření aerosolu obsahujícím krev či
jiné tělesné tekutiny pacienta. Kontaminace ob‑
ličejového štítu těmito tekutinami bylo popsáno
ve 45 % operací (ale až ve 100 % u velkých výkonů)
(31). Riziko přenosu HIV při zasažení sliznic lékaře
infikovaným aerosolem však není známo a žádný
takový přenos nebyl v literatuře zatím popsán
(29). Postexpoziční profylaxe se užívá v případě
rizikové expozice (perkutánní poranění, zasažení
sliznic zdravotnického pracovníka krví HIV pozi‑
tivního pacienta) a sestává z měsíčního užívání
antiretrovirotik. Antiretrovirové léky je nutné začít
užívat co nejdříve po poranění, pokud možno do
4 hodin, nejpozději však do 72 hodin. Po uplynutí
72 hodin již postexpoziční profylaxe není přínos‑
ná. Včas podaná postexpoziční profylaxe snižuje
riziko přenosu HIV přibližně o 80 % (32). Riziko po‑
operačních komplikací (pooperační infekce atd.)
u HIV-pozitivního pacienta s CD4 + lymfocyty nad
200 na mm
3
a virovou náloží méně než 10 000
kopií na ml se neliší od běžné populace (29).
DIAGNOSTIKA HIV INFEKCE
V UROLOGICKÉ PRAXI
Urologové mohou přispět k časné diagnostice
HIV infekce u svých pacientů. Nejčastější klinic‑
ké jednotky (tzv. indikativní onemocnění), které
by měly podnítit urologa k provedení HIV testu,
jsou uvedeny v tabulce 3. HIV test nelze provést
bez souhlasu pacienta. Forma souhlasu není v ČR
definována, na většině pracovišť je však vyžado‑
Tab. 3.
Některé indikace k provedení HIV testu u uro-
logických pacientů (upraveno dle 8)
Table 3.
Some indications for HIV testing in urolo-
gical patients (adapted from 8)
Recidivující infekce močových cest (zejména bez jiné
zjevné příčiny)
Recidivující balanopostitidy
Recidivující či těžký herpes genitalis
Rozsáhlá či recidivující condylomata accuminata
Anamnéza rizikového sexuálního styku
Sexuálně přenosné infekce
Tumory a prekancerózy v urogenitální oblasti