Table of Contents Table of Contents
Previous Page  49 / 68 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 49 / 68 Next Page
Page Background

227

Ces Urol 2016; 20(3): 221–228

ORIGINÁLNÍ PRÁCE

nálezu perzistujícího onemocnění ohraničeného

na měchýř (ypT2) je rozhodující, zda se jednalo

o pacienta se vstupně klinicky negativními (cN0)

nebo pozitivními uzlinami (cN1–3), jelikož dvouleté

PFS dosáhlo v prvním případě 100% a ve druhém

50%. Naopak, v případě reziduálního lokálně po‑

kročilého onemocnění ypT3–4 (27% pacientů),

bylo dvouleté PFS nízké v obou případech a do‑

sáhlo pouze 33%, resp. 31%. Výsledky však můžou

být ovlivněny malým počtem pacientů.

Několik studií se snažilo o predikci odpovědi na

NACH, které by umožnilo selektivní podání pacien‑

tům s pravděpodobným léčebným benefitem. Zar­

gar et al. popsali klinickou kategorii cT3–4 a aplikaci

jiného chemoterapeutického režimu než MVAC

(metotrexát, vinblastin, doxorubicin, cisplatina)

a GC jako negativní prediktivní faktory odpovědi

na NACH (14). V našem souboru jsme prokázali jako

negativní prediktor pouze kategorii cT3 (OR 0,15;

p=0,032) a trend byl naznačen v případě nekom‑

pletního TUR (p=0,128). Vyšší pravděpodobnost

odpovědi na NACH byla publikována v případě

věku pod 60 let a vyššího počtu aplikovaných cyklů

chemoterapie, v našem souboru ale signifikantně

nevyšly (10).

Kvalitní data z randomizovaných studií s NACH

máme ze současných protokolů pouze pro MVAC

(11). Pro svou vyšší toxicitu byl však MVAC v praxi

z velké části nahrazen kombinací GC, nicméně

data potvrzující non-inferioritu této kombinace

pocházejí z randomizované studie u metastatic‑

kého onemocnění a v případě NACH jenom z re‑

trospektivních studií (15). Podíly pacientů, kteří

dosáhli kompletní odpovědi, se ale mezi protokoly

v retrospektivním hodnocení neliší (14).

Je nutné připomenout, že i přes pokroky v sys‑

témové léčbě je pro prognózu pacienta rozhodující

kvalita chirurgické léčby. Pečlivost lymfadenekto‑

mie nebo výskyt pozitivních okrajů sehrávají zásad‑

ní roli. V jedné z randomizovaných studií s NACH

(SWOG 8710) byl signifikantní rozdíl v pětiletém

celkovém přežití 44%, resp. 61%, pokud měli pa‑

cienti při operaci odstraněno méně nebo více než

deset uzlin (16). V našem souboru byl medián od‑

straněných uzlin 24 (IQR 18–30).

Limitací studie je krátká doba sledování

14 měsíců, což neumožňuje optimální zhodnocení

onkologických výsledků. Na druhé straně dvouleté

PFS dobře odpovídá dlouhodobějším výsledkům,

jelikož k většině recidiv dojde v prvních dvou letech

po operaci. Nuhn et al. prokázali na 1 738 pacien‑

tech 86% souhlas mezi dvouletým PFS a pětiletým

celkovým přežitím (17).

K dosažení optimálních onkologických výsled‑

ků u invazivních nádorů měchýře je nutné iden‑

tifikovat non-respondery na chemoterapii, kteří

tvoří asi třetinu cílové populace, abychom zamezili

opoždění radikální operace. V nedávné době byly

publikovány studie, ve kterých mutace genů zod‑

povědných za opravu DNA byly spojeny s dobrou

odpovědí na NACH (18). Lze předpokládat, že nová

taxonomie uroteliálních nádorů na základě moleku‑

lárních markerů bude hrát v predikci mnohem větší

roli než současné klinické prediktory (19) a velikým

příslibem jsou nové možnosti systémové terapie,

jako je cílená léčba nebo imunoterapie.

ZÁVĚR

V našem souboru jsme zaznamenali vysoký podíl

odpovědi na NACH. Pacienti s kompletní odpo‑

vědí měli signifikantně lepší dvouleté přežití bez

progrese než pacienti s reziduálním onemocněním.

Současné klinické prediktory odpovědi na

chemoterapii jsou nedostatečné a je nutný vývoj

nových biomarkerů, které umožní identifikovat

respondery a selektovat podání NACH.

LITERATURA

1. Stein JP, Lieskovsky G, Cote R, et al.

Radical cystectomy in the treatment of invasive bladder cancer:

long-term results in 1,054 patients. J Clin Oncol 2001; 19(3): 666–675.

2. Sternberg CN, Bellmunt J, Sonpavde G, et al.

ICUD-EAU International consultation on bladder cancer

2012: chemotherapy for urothelial carcinoma – neoadjuvant and adjuvant settings. Eur Urol 2013; 63(1): 58–66.