60 / 68
238
Ces Urol 2016; 20(3): 235–238
KAZUISTIKA
statektomii byl publikován v 2008 (4), dále v letech
2010, 2012 a 2015, všechny publikace byly v korejské
literatuře (5, 6, 7). V české literatuře zatím o tomto
typu řešení nebylo publikováno.
Incidence peroperačního a pooperačního kr‑
vácení se samozřejmě s vývojemminiinvazivních
technik snižuje, avšak nevylučuje. Venózní krvá‑
cení po radikální prostatektomii nebývá klinicky
závažné. Při arteriálním krvácení je však nutné
urgentní řešení. Vznik masivního hematomu a cel‑
kové projevy krvácení bývají indikací k otevřené
revizi.
Použití selektivní embolizace u pooperačního
krvácení se ukázalo jako výhodné a mělo by být při
dostupnosti intervenčního radiologa zvažováno.
Ve srovnání s laparoskopickou, robotickou či jinou
revizí má výhody ve své mininvazivitě a absenci
další anestezie. Neprodlouží se hospitalizace ani
rekonvalescence.
Při embolizaci se používají neresorbovatelné
i resorbovatelné prostředky. Neresorbovatelné jsou
většinou částice polyvinylalkoholu a různé typy
spirál. Resorbovatelným materiálem je nejčastěji
želatinová pěna – Gelaspon či Ethibloc (8).
Hlavní výhodou neresorbovatelného mate‑
riálu, jako jsou spirály, je jejich stabilita v lumen
cévy a v porovnání s jinými materiály mají nižší
riziko rekanalizace. Drobné periferní cévy v periferii
s menším průsvitem však obvykle použití těchto
spirál neumožňují. Pro krvácení z cév s menším prů‑
svitem je proto vhodnější resorbovatelný materiál.
ZÁVĚR
Mininvazivní řešení pooperačního krvácení,
které angiografický přístup nabízí, má jednoznačně
pozitivní vliv na průběh léčby a rekonvalescenci
pacienta. Otevřené operační revize představují
pro pacienty výraznou operační zátěž spojenou
s rizikem poškození vezikouretrální anastomózy
a nervově-cévních svazků, které může negativně
ovlivnit kontinenci a erektilní funkci, rizikem peri‑
operačních krevních ztrát, opakované anestezie,
potřeby pobytu pacienta na jednotce intenzivní
péče a prodloužení hospitalizace.
LITERATURA
1. Uroweb.
Nádory prostaty. Vývoj incidence a mortality v čase [online]. http://www.uroweb.cz/index.
php?pg=dg--nadory-prostaty--epidemiologie-ceska-republika--vyvoj-incidence-mortalita.
2. Schraml J, Broul M, Bočan M, Čegan M.
Poranění rekta běhemminiinvazivní radikální prostatektomie –
roboticky asistované radikální prostatektomie. Urol. praxi 2013; 14(3): 131–133.
3. Broul M, Štrbavý M, Skála P.
Hodnocení erektilní dysfunkce po roboticky asistované radikální prostate‑
ktomii. Ces Urol 2014; 18(4): 324–333.
4. Park YH, Lee JH, Kim HH.
Severe bleeding after laparoscopic radical prostatectomy: successful man‑
agement with transarterial embolization. J Endourol. 2008; 22(12): 2687–2689.
5. Jeong CW, Park YH, Ku JH, Kwak C, KimHH.
Minimally invasive management of postoperative bleeding
after radical prostatectomy: transarterial embolization. J Endourol. 2010; 24(9): 1529–1533.
6. Sheng Ch, Liwei X, Gonghui L, et al.
Superselective internal iliac arterial embolization for severe he‑
morrhage following radical prostatectomy Oncol Lett. 2012; 4(3): 521–523. Published online 2012 June 11.
7. Tasuku H, Mitsunori M, Kosuke U, et al.
Transarterial embolization for pelvic hematoma following
laparoscopic radical prostatectomy: A case report and review of the literature. Oncol Lett. 2015; 10(3):
1889–1892. Published online 2015 June 16.
8. Krajíček M, Peregrin J, Roček M, Šebesta a kol.
Chirurgická a intervenční léčba cévních onemocnění.
Grada Publishing 2011: 76–81.