77 / 100
323
Ces Urol 2016; 20(4): 317–325
ORIGINÁLNÍ PRÁCE
infertilit tuto hranici překračovalo 14 z 22 jedinců,
u cévních poruch MPO to byli pouze čtyři jedinci
ze 26, ale dalších deset mělo hodnoty na horní
hranici tolerančního intervalu (28–31,95% Tail DNA).
DISKUZE
V naší kontrolní skupině dosáhla průměrná hod‑
nota Tail DNA detekovaná ve spermiích kome‑
tovým testem zhruba 21 %, zatímco hodnoty
zjištěné u neplodných mužů a mužů s cévními
poruchami MPO byly výrazně vyšší. K podobným
závěrům, pokud jde o fertilní a infertilní jedince,
dospěli také Irvin a kol. (22). Naproti tomu jiní auto‑
ři pomocí této metody nezjistili žádné rozdíly mezi
fertilními a infertilními muži s normozoospermií
a infertilními muži s astenozoospermií, u všech
skupin průměrné hladiny fragmentované DNA
dosahovaly 20% (13).
Na základě výsledků kometového testu jsme
spočítali hodnotu 32 % Tail DNA jako horní mez
tolerančního intervalu vymezující jedince s vysoký‑
mi hladinami fragmentované DNA, což je hodnota
téměř identická s limitem DFI 30 %, stanoveným
pro zatím nejpoužívanější metodu k hodnocení
integrity DNA ve spermiích – SCSA. Zatímco ve
skupině infertilit tuto hranici překročilo více jak
60 % vyšetřených jedinců, u cévních poruch MPO
to bylo jen 15 %. Ačkoliv korelační analýza proká‑
zala dobrou shodu mezi výsledky kometového
testu a Halospermu, pomocí Halospermu se nám
rozdíly ve fragmentaci DNA spermií mezi kontrolní
skupinou a skupinou s cévními poruchami MPO
nepodařilo prokázat. Přitom u těchto pacientů byla
popsána zvýšená instabilita DNA v důsledku zvý‑
šeného oxidačního stresu (23). K objasnění těchto
rozdílů je nezbytné rozšíření vyšetřovaných skupin,
zpřesnění diagnóz a hlubší analýza anamnézy pa‑
cientů. Uvádí se, že se stoupajícím věkem stou‑
pá i poškození DNA ve spermiích, neboť spermie
mužů mezi 36 a 57 lety vykazovaly výrazně vyšší
hladiny fragmentované DNA než spermie mužů
mezi 20 a 35 lety (24). Nelze tedy zcela vyloučit,
že určitou roli v rozdílech mezi našimi skupinami
mohl sehrát i rozdílný věk, protože kontrolní a ze‑
jména neplodní muži v průměru již patřili spíše do
starší věkové kategorie (34±8 a 36±8 roků), zatímco
většina pacientů s cévními poruchami MPO nepře‑
kročila třicátý rok života (29±6 roků). I v kometovém
testu tito pacienti měli nižší hodnoty Tail DNA než
infertility, stále se ale statisticky významně lišili od
kontrol. V tomto případě se nám kometový test
osvědčil jako citlivější metoda než Halosperm.
Uvádí se, že zvýšená fragmentace DNA je spo‑
jená se zhoršenou pohyblivostí spermií (16, 25).
V našem souboru skutečně výsledky Halospermu
korelovaly s motilitou. Naopak pomocí kometo‑
vého testu se nám podobný vztah nepodařilo
prokázat. Zřejmě je to způsobeno tím, že kometový
test – na rozdíl od Halospermu (ale také SCSA) –
neodráží počet buněk s fragmentovanou DNA,
ale nejčastější hladinu poškození DNA ve vyšetřo‑
vaných buňkách.
Závěrem lze shrnout, že se nám kometový test
osvědčil jako vhodná doplňková metoda ke stan‑
Tab. 1.
Výsledky vyšetření spermií u kontrol a pacientů s neplodností a cévními poruchami mužských pohlav-
ních orgánů (MPO).
Tab. 1.
The results of sperm examination in the control subjects and the patients with infertility or vascular
disorders of the male reproductive organs (MRO)
Skupina
N
Věk
(roky)
Průměr ± SD
Kometový test
Tail DNA (%)
Průměr ± SD
Halosperm
Motilita
H (%)
Průměr ± SD
F (%)
Průměr ± SD
(a + b)
Průměr ± SD
kontroly
32
34,3 ± 8,2
20,84 ± 5,79
87,61 ± 5,90
9,96 ± 4,98 52,26 ± 13,70
neplodnost
24
35,9 ± 8,2
34,26 ± 5,96
72,70 ± 21,88 19,56 ± 11,62 43,21 ± 13,97
cévní poruchy MPO 26
28.8 ± 5,9
26,98 ± 6,29
82,92 ± 12,38 12,63 ± 9,40 43,65 ± 12,52
N – počet vyšetřených jedinců, SD – směrodatná odchylka, H – spermie s intaktní DNA,
F – spermie s fragmentovanou DNA a/nebo narušenou strukturou chromatinu