

25
Ces Urol 2015; 19(1): 19–32
PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK
(T2) nádorů. Častěji se využívá pro adjuvantní ozá-
ření po lymfadenektomiích pro N2 event. N3 (26)
nebo z důvodů paliativních u velmi pokročilých
neoperabilních tumorů. Elektivní ozařování regi-
onálních uzlin se u karcinomu penisu nepoužívá.
Brachyterapie
Od 80. let minulého století byla publikována celá
řada prací o použití brachyterapie v léčbě karci-
nomu penisu. Většina zpráv se týkala brachytera-
pie s nízkým dávkovým příkonem (LDR-low-dose
rate) metodou manuálního afterloadingu s drátky
192
Iridia (Ir-192). Renezanci brachyterapie v té době
způsobilo zavedení neaktivního způsobu zavádění
aplikátorů (afterloading), používání zdrojů Ir-192
ve formě velmi tenkých drátků o stejné lineární
aktivitě a vypracování nových dozimetrických pra-
videl pro jeho aplikací (Pařížský systém). Nový sys-
tém přinesl, kromě zlepšení radiační bezpečnosti
personálu i pacientů, zcela nové aplikační techniky,
zlepšení výsledků lokální kontroly nádorů a snížení
postiradiačních komplikací proti období, kdy se
používalo
226
radium. Teprve později začala být bra-
chyterapie aplikována pomocí automatického af-
terloadingu s LDR nebo metodou PDR (pulse dose
radiotherapy). Výsledky LDR intersticiální brachyte-
rapie publikované v 90. letech 20. století byly v té
době srovnatelné s tehdejší chirurgickou léčbou.
Tabulka 1 uvádí literární přehled výsledků léčby
pomocí LDR brachyterapie u karcinomu penisu
stadií T1–T3. Ošetření uzlin bylo řešeno chirurgicky
± v kombinaci se zevním ozářením.
Indikace pro brachyterapii se po zkušenostech
z minulosti zpřesnily a dnes se považují za vhodné
pro brachyterapii pouze nádory T1 (T2) s rozměrem
≤ 4 cm (35). Cílový objem pro brachyterapii musí
zaujmout jednak samotný tumor GTV (gros tumor
volume) a lem 0,5–1 cm. Kvůli časté přítomnosti
superinfekce, je přesné určení GTV někdy obtížné.
Brachyterapii vždy musí předcházet cirkumcize. Při
pochybnostech o infiltraci corpora cavernosa nebo
corpus spongiosum je vhodné doplnit vyšetření
magnetickou rezonancí s intrakavernózní injekcí
prostaglandinu E (16).
Intersticiální brachyterapie se provádí pomocí
tenkých kovových nebo plastikových dutých jehel
(obr. 2) v celkové narkóze se zavedenýmmočovým
katétrem, který se ponechává po celou dobu apli-
kace. Při aplikaci je nutné předvídat (a samozřejmě
pak i vypočítat) dávku záření na uretru.
Při LDR brachyterapii byla požadována mini-
mální dávka záření v plánovaném cílovém objemu
65 Gy/6–7 dní. V současné době je LDR brachyte-
rapie, a to jak s automatickým afterloadingem, tak
s manuálním afterloadingem většinou nahraze-
na brachyterapií s vysokým dávkovým příkonem
(HDR-high dose rate). Dávkový příkon pro HDR
brachyterapii je nad 12 Gy/hod, a proto je nutné
ozáření provádět frakcionovaně. Vývoj směrem
k HDR brachyterapii přinesl změny v používaných
technikách, v organizaci práce, ale také větší po-
hodlí pro pacienty, zpřesnění plánování léčby
s možností optimalizace a podstatné zlepšení kon
troly nad celým ozařováním. V literatuře zatím chybí
Tab. 1.
Výsledky intersticiální brachyterapie u karcinomu penisu stadií T1–T3
Table 1.
Results of interstitial brachytherapy in penile cancer stages T1–T3
autor
pacienti (n)
lokální kontrola (%)
přežití 5 let (%)
komplikace (%)
Chaudary (27)
23
78
US 9
Delannes (28)
51
86
72
US33, NC 18
Gerbaulet (29)
109
82
74
US 15, NC 13
Kanfir (30)
145
84
85
CSS
US 24, NC 14
Kiltre (31)
31
81
69
US 35
Mazeron (32)
50
78
74
US 16, NC6
Rozan (33)
259
85
88
CSS
Suchaud (3424)
53
79
28
US – stenóza uretry, NC – nekróza